středa 1. března 2017

4 nohy Somy

Cosmic Rhinoceros - Salvador Dalí
První noha: „SoMA je domov“

Prvním obrazem, který nás přivedl k projektu SoMA a který stále prvním zůstává, je touha po zdravém, harmonickém a spokojeném domově v permakulturních zahradách, v dobrém sousedství, v otevřeném tvůrčím prostředí. Tím prvotním barevným obrazem je milý rozhovor blízkých lidí na prosluněném zápraží s výhledem do překrásné zahrady a vědomí, že za ostrůvky zeleně žijí přátelé, se kterými se mohu setkat, kdykoliv se mi bude chtít.

Druhá noha: „SoMA je škola“

Obrazem rozhovoru na zápraží domova vesele prohlaholila tlupa dětí a zmizela mezi stromy. Škola SoMA není jen seminářové středisko pro víkendové akce. Největší radostí a nejhlubším společným zájmem je vytvoření bezpečného prostoru pro domácí vzdělávání i komunitně otevřenou výchovu dětí. Projekt vesničky je postavený tak, aby se děli pohybovaly v dokonale bezpečném prostoru. Děti si samy si volí, na jakém místě chtějí trávit svůj čas. Děti jsou osobnostmi, které komunitu stmelují a propojují. Princip evoluce způsobuje, že každá generace je vyspělejší, a tak přirozenou moudrost dětského ducha využijeme osvobození rodičů od modelu do sebe uzavřené rodiny. V projektu SoMA je přirozené, že dítě přespí u sousedů, kdykoliv to tak děti chtějí a že není žádný problém, aby si rodič udělal čas sám na sebe, protože to, co v tom rodičům brání nejsou děti, ale programy strachu.

Třetí noha: „SoMA je prostor pro hru“

Dalším plánem obrazu domova v SoMA je tvůrčí nepořádek kolem. Už nedělám jenom to, co musím, protože mě to živí, ale hraju si mnoha způsoby. SoMA není akademie dokonalosti. Je tu prostor pro hru, experiment, chyby, nedokonalost a úplnou tvůrčí svobodu. A je tu spousta materiálu a možností v tvůrčích dílnách, ve spolupráci s dětmi, v organizaci bláznivých událostí... Zkrátka legalizujeme si naplno svoji touhu po svobodě duše.

Čtvrtá noha: „SoMA je soběstačný prostor pro tvůrčí spolupráci samostatných lidí“

Lidé z obrazu na zápraží jsou sebejistí, každý má svůj názor, jejich setkání je silné a nezávislé. Osadníci jsou svobodní, vesnička má volná pravidla, nečeká na lídra, neprosí o milodary a nespoléhá na dotace. Společné řízení a peněžní ekonomika jsou minimální. Důležitý je prostor sousedské synergie. Každý jsme jiný a doplňujeme se, sdílíme, vyměňujeme, pomáháme si. Nejsme tu proto, že by nás jinde nechtěli, ale pro to, že nám vyhovují všechny nohy projektu :-)