sobota 18. června 2016

Kronika SoMA: Podařená akce "Zažít jedlý les" na Skalce u Doks

Obrázky z akce zde

Děkujeme Kamilovi Azízovi a jeho sousedce Kamile Gaie, že nám nabídli možnost strávit plodný víkend na svých zahradách ve Skalce u Doks. Víkend jsme plánovali dlouho dopředu a kdo dorazil, nelitoval. Počasí bylo milosrdné (teplo, ale pod mrakem) a obě zahrady byly v plné síle.

Koncept Azízovy zahrady je shodný se jménem jeho webových stránek - na jeho pozemku pomalu roste jedlý prales. A taky naše setkání se jmenovalo "Zažít jedlý les". Pointou pracovní exkurse je, že jsme zažili jedlý les ve stáří 6 let, což v českých podmínkách z hlediska permakultury je už zajímavé stáří. Nicméně z hlediska růstu pralesa je to věk, kdy novorozenec je teprve rozen :-)

Takže v rodícím se pralese jsme nesklízeli ovoce, ani jsme se nehoupali na liánách, ale pomáhali jsme sklízet úrodu posekané trávy (nesuší se tu a seno, ale shromažďuje se na mulčování a kompostování) a vytvářeli jsme vyvýšené záhony, v jejichž náruči kterých Kamil pěstuje bambus. Ano Bambus. Kamil přináší do naší země Bambus - a je to úkol zajímavý, protože bambus má rád vlhko a Kamil na zahradě nemá vodní zdroj a písčitá půda kolem Máchova jezera mnoho vody nezadrží. Takže jsme viděli důmyslnou práci s vyvýšenými záhony, které vytvářejí kráterové labyrinty pokryté půdopokryvnými trvalkami. Vyvýšené záhona jak známo shromažďují a přitahující vodu a zahřívají kořeny bambusových trsů.

A vůbec jsme zažili a viděli spoustu jevů ve standardních zahradách neobvyklých. Kde najdete kupku sena, která se časem proměnila v kopeček úrponé půdy? Velmi zajímavé bylo čtení historie na pozemku a v jeho okolí. Obě zahrady jsou tam, kde už se bydlelo a pěstovalo. A soužití divočiny starých zapomenutých zahrad a větrolamů s novými koncepcemi je velmi zajímavá výzva.

Osobně jsem si odnesl především zkušenost a nové názory na způsob proměňování trvalého travního porostu v permakulturu. Uvědomuji si, že nejsem farmář, dokonce ani zahradník na plný úvazek a tak se díky exkurzi zaostřil můj sen o mé vlastní zahradě: pozemek nebude malý, ale obdělaná část bude malá, Zpočátku dokonce velmi malá. A kolem poroste divočina sukcesní, divoká. Ale jak bude přibývat zkušeností a dovedností a třeba i rukou, které budou chtít zahradu obdělávat, bude se divoká náruč biotopu pomaličku proměňovat v labyrint prostorů v živé náruči přírody...

Rádi si akci za rok zopakujeme, abychom viděli, jak se jedlý les každým rokem proměňuje. Za pobyt jsme nic neplatili, protože jsme odvedli kus práce. Za odměnu jsme dostali spoustu užitečných informací od všech bytostí na zahradě žijících.

Těšíme se na další.
Sledujete po prázdninách kalendář akcí :-)      

Kamilovy stránky zde
www.jedlyprales.cz